Zdeněk Klusák, MBA
Nehodnoť lidi podle toho, co dokázali, ale podle překážek, které po cestě překonali.
![](http://zdendas.cz/wp-content/uploads/2020/05/Zdeněk2.png)
Představit sám sebe je samozřejmě úplně to nejlehčí, co může být… stačí jen zavzpomínat. Nicméně, asi nemá úplně smysl tady psát o tom, co se stalo před spoustou let. Tedy to vezmu spíš profesně a velmi zkrátka.
K počítačům, technice a komunikaci s lidmi mě to tak nějak táhlo odjakživa. Když jsi vzpomenu, jak jsem organizoval dětskou partu na chatě, tak mě to táhlo i k managementu 🙂 Svou první aplikaci, jsem vytvořil v jazyce QBasic někdy v roce 1995, v té době jsem si také první počítač složil. A 19.12. 1998 jsem spustil svůj úplně první web.
Tvorba webu mě tak nějak pohltila, ne úplně ta technická programovací část, ale spíš ta možnost předávání informací spoustě lidí. Ačkoliv v té době těch lidí zas tak moc nebylo. Technické aspekty vývoje webu jsem se učil za pochodu a šlo mi to jaksi samo. Od HTML jsem přeskočil k PHP, což mělo poměrně blízko k C/C++, kterému jsem se věnoval na střední škole.
Začátky podnikání
Na vysoké škole jsem pak od samotného programování odbočil, protože mne zcela uchvátil předmět Analýza a návrh systémů a tato problematika mne fascinuje dodnes. Školu jsem nedokončil a vydal se na dráhu podnikatele, respektive OSVČ. Začal jsem vytvářet weby na zakázku (čemuž se věnuji dodnes, tedy již dvacet let) abych zjistil, že neumím kreslit a neumím moc psát. Začal jsem si na tyto činnosti shánět specialisty (no spíš kamarády, co to trochu uměli). Každopádně efekt se brzy dostavil a v malém týmu jsme vytvářeli spoustu hezkých webů a bylo pohodové období.
V mezičase jsem společně s obchodním partnerem vytvořili portál Restaurant George, který se postupně transformoval v jeden z největších gastro portálů u nás, receptyonline.cz. Při tvorbě jsem se naučil nejen navrhování velkých databázových systémů, ale především základy optimalizací webů pro vyhledávače. Přičemž tehdy získané poznatky rozšiřuji a využívám dodnes. Z portálu jsem po pěti letech spolupráce úspěšně exitoval.
Laboratorní informační systém Medical Sys
V roce 2008, kdy jsem mimo jiné působil jako jednatel společnosti MDgK plus spol. s r.o., jsem se pustil do vývoje laboratorního informačního systému. Ten byl nezbytný pro úspěšné fungování laboratoře MDgK plus a zakoupení komerčního nástroje v dané chvíli nepřipadalo z ekonomických důvodů v úvahu. Strávil jsem pět měsíců prací osmnáct hodin denně, včetně víkendů, Vánoc i Nového roku. Výsledkem byl funkční program, který se od té doby násobně rozrostl, z původně plánovaných 2000 pacientů ročně dnes pracuje s více něž 50 000 pacienty ročně a je stále používán a rozvíjen. I v roce 2020 je jedním z mála zdravotnických systémů, které lze použít na mobilních zařízeních, případně do nich lze zadávat údaje diktováním.
A občas se to nepovede – krach firmy
Odborníkem je ten, kdo už ve svém oboru udělal všechny chyby.
Ne vždy se vše podaří, ne vždy vše funguje jak má a jak se říká, život je nelepší učitel, když lekci nepochopíš, zopakuje ti ji. I já si zažil svůj držkopád (a ne jeden) v souvislosti s nezvládnutím managementu. Jestliže jsem měl maličkou firmičku o pěti lidech, kdy jsme dělali jeden dva projekty, tak to se tak jako v poklidu zvládá, je i relativně dost času a prostě je to fajn. Já ale během zhruba roku a půl vyrostl na více než dvacet lidí, přidal další vlastní projekty a zakázek též narostlo násobně.
A takto velkou skupinu lidí už nejde uřídit jen tak per huba, chce to nástroje managementu, které já nejen neznal, ale docela jimi i opovrhoval. Pořád jsem tvrdil, že lidé jsou zodpovědní, že je zajímá kvalitně odvedená práce a administrativní buzerace okolo je jen přítěží a otravuje to. Kolik z vás se v tom poznává?
A dostavily se následky: nedokázal jsem tým uřídit, dával jsem přednost kamarádům před odborníky. Nebyl jsem schopen donutit lidi k odvedení tak kvalitní práce, jakou jsem si představoval (je neuvěřitelně těžké někomu tvrdit že předal šmejd, když nemáte definovánu minimální míru kvality), nebyl jsem schopen lidi donutit k tak stěžejním věcem, jako odevzdávání práce v termínu.
Ve chvíli, kdy firma neodevzdává zakázky v požadované kvalitě a termínu, je to předzvěst konce. A ve chvíli, kdy zaměstnancům je to fuk, je to konce úplný. Nastala situace, kdy firma byla centimetr od krachu a bez zaměstnanců. Já reagoval pozdě a špatně… ačkoliv tehdy jsem to nevěděl. Přesto se našlo pár lidí, kteří za mnou přišli a podrželi mě a já jim jsem za to vděčný.
Znova a pořádně – učím se dělat byznys
Trvalo mi skoro půl roku, než jsem se z pádu alespoň trochu vzpamatoval a dokázal zanalyzovat příčiny, abych následně zjistil, že nevím jak příčiny řešit. Nastoupil jsem ke studiu MBA (Perfekce managementu a leadership), začal studovat obrovské množství materiálů, především knih. Navštívil řadu kurzů a zamiloval se do krizového řízení.
Dal jsem své věci do pořádku, vyřešil finanční problémy firmy, dohodl se s věřiteli a rozjel věci správně. V dobách špatných jsem koupil COWO Brno a díky znalostem z předešlého odstavce jsem jej znovu vybudoval a existoval. Vytvořil jsem další firmy, které dnes fungují samostatně a já na ně jen dohlížím z pozice majitele.
A najednou jsem se stal odborníkem na byznys
Postupem času si lidé v okolí všimli této proměny mého byznysu a ještě o nějakou dobu později za mnou začali chodit pro rady. Což způsobilo, že jsem se začal ještě více vzdělávat, abych jim dokázal poradit. A začal jsem si v tom všem dělat systém
- Začal jsem budovat něco, co se dá označit jako marketingový informační systém, jakousi pavučinu dat a informací, které je potřeba zpracovávat, aby se marketing stal pro společnost přínosem.
- Vytvořil jsem metodiku řízení dokumentů ve společnosti, která je v podstatě zcvrknutá do jediné excelové tabulky
- Navrhl jsem a ve své firmě testuji něco, co se jmenuje HR hiring systém, metodu sloužící k tomu, aby se potenciální zaměstnanci sami hlásili zaměstnavatelům. A zaměstnavatelé se pro ně stávali zaměstnavateli snů.
- Mám vytvořenou základní kostru frančíz
A na spoustě dalšího ještě pracuji, však si o tom můžete přečíst v článcích.
![boxer-max](https://zdendas.cz/wp-content/uploads/2021/02/maxik2018-1024x1024-1-1024x1024.jpg)
A ještě jedna věc… někdy má člověk chuť se na všechno vykašlat, zavřít byznys, nechat se zaměstnat, nebo třeba ještě hůř… ale dobré i špatné přichází ve vlnách. Jednou jsi nahoře, jednou dole. A i v těch špatných chvílích je potřeba dělat kroky kupředu, třeba jen malé. A jak plyne z mého oblíbeného citátu v úvodu: nakonec každý problém přerosteme, ať už sami, nebo s pomocí. No, já tu pomoc při ruce mám. Mohu se cítit sebevíc pod psa, ale stačí, aby mi jeden boxer vletěl do náruče vlníc se od krku dozadu a blbá nálada prostě nemá šanci.